Ráby | Kunětická hora Dušana Jurkoviče – básníka dřeva – obnova západní části hradního areálu

Hrad Kunětická hora vznikl rozsáhlou přestavbou staršího objektu, uskutečněnou pány z Pernštejna na přelomu 15. a 16. století. V roce 1645 byl vážně poničen za třicetileté války. Jeho stav se pak v dalších staletích výrazně zhoršoval. Některé objekty hradního areálu byly rozebírány na stavební kámen, některé se zřítily do lomů v rámci probíhající těžby. Před úplným zničením zachránil Kunětickou horu na počátku 20. století pardubický Muzejní spolek. Ten ve 20. a 30. letech provedl rozsáhlé opravy podle projektu architekta Dušana Jurkoviče a hrad úspěšně provozoval až do zabavení spolkového majetku státem v roce 1953. Komunistický režim přinesl období nezájmu a zanedbaná údržba velmi rychle vedla až k postupnému uzavření celého areálu na přelomu 70. a 80. let minulého století. V roce 1993 byl objekt opět zpřístupněn veřejnosti a průběžně probíhaly i opravy v různých částech hradního areálu.
Výrazného posunu v rámci rekonstrukce bylo dosaženo právě v posledních letech (2018–2023) díky projektu obnovy západní části hradního areálu s názvem „Kunětická hora Dušana Jurkoviče – básníka dřeva“ a navazujícímu projektu „Kunětická hora – Divadlo na hradě i v podhradí“, který byl zaměřen na provedení restaurátorských prací a památkové obnovy celého hradního paláce. V rámci této druhé etapy došlo k úpravě povrchů palácového nádvoří dle archeologických situací, obnově historických omítek, restaurování kamenických prvků, opravě elektrorozvodů, instalaci osvětlení a úpravě expozic. Zcela nově bylo zpřístupněno severní křídlo palácového nádvoří. Do zachovalého skeletu tvořeného obvodovým zdivem byla vložena masivní tesařská konstrukce v celém půdorysu se schodištěm a ochozem do úrovně bývalého královského sálu ve druhém patře. Projekt také řešil rekonstrukci objektu zázemí přírodního amfiteátru v podhradí v návaznosti na prováděné úpravy okolní zeleně. Oba tyto zásadní projekty, které proměnily tvář Kunětické hory, byly financovány z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) Evropské unie v rámci Integrované územní investice Hradecko-pardubické aglomerace a ze státního rozpočtu.
Kunětická hora je dnes perlou východočeského Polabí. Návštěvníky láká na prohlídku pozdně gotického hradu, pozůstatky jedinečného systému opevnění, zajímavé expozice a jedinečné vyhlídky do dalekého okolí. Pořádá se zde celá řada kulturních akcí. Hostuje zde i venkovní letní scéna Východočeského divadla v Pardubicích.
K proměněnému místu se pojí osobnost architekta Dušana Jurkoviče. Dále Mikoláše Alše, který byl účasten jednání za záchranu Kunětické hory na počátku 20. století při jednáních představitelů Muzejního spolku v Pardubicích. K místu se váže i několik pověstí. O Opatovickém pokladu ukrytém na Kunětické hoře nebo o zázračných, léčivých účincích třešní ze zdejších sadů.

• Období realizace: červenec 2018 – květen 2021
• Iniciátor: Národní památkový ústav, kastelán Miloš Jiroušek
• Investor: Národní památkový ústav v rámci projektu IROP ITI
• Dotace: Integrovaný regionální operační program (IROP) Evropské unie v rámci Integrované územní investice Hradecko-pardubické aglomerace s kofinancováním ze státního rozpočtu prostřednictvím MK ČR.
• Další partneři: Odbor ITI Hradecko-pardubické aglomerace Magistrátu města Pardubic; OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí, RNDr. Renata Šedová, projektový managment ÚPS na Sychrově, Ing. Ota Minařík – investiční technik NPÚ; PhDr. BcA. Martin Pácal – odborný garant NPÚ; Ing. Milan Ing. Milan Mariánek – vedoucí úseku státní památkové péče KÚ Pardubického kraje
• Projektant: Projektový atelier pro architekturu a pozemní stavby spol. s r.o.
• Autor architektonického návrhu: Ing. arch. Tomáš Šantavý
• Realizátor: Chládek a Tintěra, Pardubice a.s.
• Fotografie: archiv správy hradu
• Webové stránky proměny/ obce www.hrad-kunetickahora.cz
• Facebook proměny/ obce Kunětická Hora

• Pardubický kraj
• památkový objekt

• Předchozí
• Další