header-floriade header-podvecery header-nadrazi header-cestami proměn  |  FB YouTube stažený soubor en

Původní mlýn stával na návrší nad obcí Jalubí do roku 1938, kdy byl posledním majitelem zbořen. Stavbu repliky zařadilo zastupitelstvo obce na návrh starosty Karla Malovaného do projektů realizovaných za podpory Programu obnovy venkova již v roce 2003. Dochovaná pohlednice v kronice obce a zápis o jeho likvidaci v roce 1938 bylo jediné, co bylo k dispozici pro zamýšlenou obnovu. Nezbývalo, než prozkoumat, zda pod terénem zůstaly základy, které by napověděly místo, sílu stěny a průměr stavby. Neurovnaný vyvýšený terén prorostlý ostružiním a lebedou předurčoval pravděpodobnou polohu.

V srpnu 2005 provedeny výkopové práce, byl obnažen uspořádaný kamenný val do poloviny obvodu kruhu. Průměr 7 m a tloušťka 80 cm byly důležité údaje pro další stavbu. Od listopadu 2006 března 2007 byla brigádnicky rozebírána stodola a převážen kámen z 35 km vzdálených Zahnašovic. Jedinou odměnou pro hasiče, sportovce, myslivce, rybáře, klub sportkařů a sázkařů byl párek nebo guláš a svařák na zahřátí. Práci s kamenem provedl František Švec, krovy dodala Pila Vlachynský, okna a dveře vyrobil Jan Vávra – všichni z Jalubí. Pokrytí střechy firma Valašské muzeum v přírodě Rožnov, p. Radhoštěm. Perutě zhotovil nezištně o sobotách a nedělích starosta obce.

Účelem bylo navrátit původní stavbu do krajiny, přiblížit veřejnosti zručnost a um předchozích generací, obohatit turisticky zajímavou stavbou plánovanou cyklostezku „Cestou větru“. Obec navíc získala zajímavé místo pro konání společenských a kulturních akcí (dožínky, svatby, vítání Nového roku). Je využívána jako rozhledna se širokou vyhlídkou na Bílé Karpaty, Javorníky, Vizovické a Hostýnské vrchy.

Příběh návratu větrného mlýna do Jalubí – jak šel čas

JJiž v roce 2003 byla Zastupitelstvem obce Jalubí výstavba repliky větrného mlýna zařazena do investičních záměrů v rámci Pro gramu obnovy venkova. Kladná odezva při zveřejnění záměru v místním zpravodaji byla i od občanů. Důležité však bylo sehnat další písemnosti a fotografie, ze kterých by bylo možno zjistit rozměry stavby ale také situování oken a dveří v zájmu dodržet co nejvěrnější podobu a velikost původního mlýna. V kronice obce dochovaná pohlednice a zápis o tom, že větrný mlýn byl zbourán v roce 1938 bylo jediné co bylo k dispozici. To však bylo velmi málo. Nezbývalo, než pokusit set zjistit, zda pod terénem nezůstaly základy, které by napověděly přesné místo, sílu stěny a průměr stavby. Místo, kde mlýn stával nebylo těžké identifikovat. Dlouhé roky neurovnaný vyvýšený terén o rozloze asi 80 m2 uprostřed zatravněného pozemku, prorostlý ostružiním, a lebedou předurčovaly polohu. V srpnu 2005 byly provedeny výkopové práce. Kromě několika málo volně ležících kamenů byl asi v metrové hloubce obnažen uspořádaný kamenný val asi do poloviny obvodu kruhu. Průměr 7 m a tloušťka 80 cm byly velmi důležité údaje pro vypracování projektové dokumentace. V naději získání dalších dokumentů, především kdy a kým byl mlýn postaven byla uskutečněna návštěva stálé expozice větrných mlýnu v Rymicích. Jediná fotografie a krátký text, známý již z jalubské kroniky nesplnili očekávání.
Návštěva v Rymicích byla však neskutečným přínosem pro další vývoj událostí. Z úst správcové výstavy paní Bělíkové se dovídáme o existenci sekce větrné mlýny při Technickém muzeu v Brně, jakož i to, že se v blízkých Zahnašovicích bourala nebo snad ještě bourá kamenná stodola, která by mohla posloužit svým opracovaným pískovcovým kamenem pro stavbu našeho mlýna. Ještě týž den navazuji kontakt s předsedou sekce větrné mlýny při Technickém muzeu v Brně ing. Janem Doubkem v jeho bydlišti v Přerově. Jeho ochota a nabídnutá nezištná odborná pomoc je hozenou rukavicí ale také tím rozhodujícím momentem, že od záměru stavět již nelze couvnout a stavět se bude. Po dohodě s majitelem kamenné stodoly Pavlem Miklíkem a vydání demoličního výměru probíhá od listopadu 2006 do března 2007 brigádnicky po sobotách ruční rozebírání stodoly a převážení věnovaného kamene z 35 km vzdálených Zahnašovic. Párek nebo guláš a na zahřátí svařák je jedinou odměnou pro hasiče, sportovce, myslivce, rybáře, klub sportkařů a kurzovních sázkařů. Nečekaně se nám dostává výpis z Pozemkové knihy o majitelích mlýna od r. 1879, včetně zeměměřičského náčrtu půdorysu stavby na předmětné parcele. Stále se však vrací otázka, kdo a kdy původní mlýn postavil. Tato otázka zůstala nezodpovězena doposud.
Po delším přemlouvání je v srpnu 2007 z rukou 67 letého jakubského občana Františka Švece, který se ujal kamenických prací, pokládán první kámen. Poslední kámen je položen 28. května 2008. V červnu 2008 je místní firmou Dřevovýroba Vlachynský provedeno zhotovení usazení krovů a hřídele a v následujících dnech položení šindelové krytiny firmou Valašské muzeum v přírodě, Rožnov p. Radhoštěm pod vedením ing. Milana Gesiericha. Následuje výroba a usazení dveří, oken a schodiště z dílny místního stolaře Jana Vávry. Po opracování hřídele a montáži perutí, vyrobených starostou obce po sobotách na dvoře obecního úřadu je 12. prosince stavba hotova a připravena ke kolaudaci. Celkové skutečné náklady stavby v letech 2006 – 2008 činily cca 920 tis. Kč. Z Programu obnovy venkova Zlínského kraje byla poskytnuta Podpora 60.000 Kč na dostavbu střechy. Díky nezištné pomoci zájmových organizací a občanů, bezplatného získání stavebního materiálu a bezplatnou výrobou perutí došlo proti rozpočtovaným výdajům k úspoře převyšující 1 mil. Kč. Jak by řekl básník „Za málo peněz hodně muziky“. Replika mlýna nechť připomíná dovednost a um našich předků.

Zapsal: Karel Malovaný

  • Realizace:    1. 7. 2007 – 16. 1. 2009
  • Iniciátor:    Ing. Karel Malovaný
  • Investor:    Obec Jalubí (celková hodnota 920 000 Kč), Zlínský kraj (60 000 Kč na dostavbu střechy)
  • Další partneři:    Odborná pomoc a konzultace: PhDr. Jana Spathová (oddělní památkové péče Zlínského kraje), Ing. Jan Doubek (předseda sekce Větrné mlýny při Technickém muzeu v Brně)
  • Projektant:    Ing. Jiří Rychlík – projektová dokumentace pro stavební povolení, Ing. arch. Ivan Sládek – detailní rozpracování projektu

www.jalubi.eu

Na mapě zobrazeno 0 proměn
Proměny 2024
Proměny 2023
Proměny 2022
Proměny 2021
Proměny 2020
Proměny 2019
Proměny 2018
Proměny 2017
Proměny 2016
Proměny 2015

Plánování trasy